____________________ 

P      O      E    

_____________

D  é  m  o  n 

Zaprodanci z bažin vstanou

Utíkají na popravu.

Pohled letmý na přivítanou

Duši svojí postrádají.

Chcípni brzy, déle nežij

Močál temný pohltí tě

Černá víčka tmu vítají

Voláš marně, neslyší tě.

Volná plavba v moři hnusu

Mrtvý již tělem procitají

Zkřivené hnáty, spálená kůže

Zpět živého tě nevydají.

Bídná země, v hříchu shoříš

Plamen čistý, rudě září

Smutný světe, proč se dvoříš

Morová skvrna v tvojí tváři

Žil jsi dlouho bez soucitu

Pokládáš za vše marné snad

Zánik věků, krví pláčeš

Krásu proklels, věčný chlad.

Zemři netvore, když citu nemáš

Marná, slabá vůle tvá

Chcípni netvore, teď hnáty zvedáš

Ďábel poháru si nalévá.

_________________

V ě č n o s t

 Nemáš co ztratit

ve strachu žít.

Teď přišel čas platit

ve hříchu pít.

Zborcená vize

tvůj ztracený sen.

Jak temná je vize

tak prožíváš den.

Neměl jsi čekat

bláhově žít.

Teď nauč se klekat

a přestaň už snít.

Počítáš vteřiny

teď jednu, hned druhou.

Vrátíš se do zimy

rakev se stuhou.

Nechvátej, nejásej

vše má svůj čas.

Jemnou tvář nedrásej

tichý zní hlas.

Hodiny počítáš

minuty letí.

Do spánku nevítáš

den smradlavou snětí.

A tak už věk předlouhý

den co den.

Umíráš v přepouhý

kratičký sen.

__________________

 B  e  z  e  j  m  e  n  n  á 

Smutek je v hlíně

Deprese svině

Ve vlastní špíně

Válí se líně.

Pomalu vkrádá se

Do útrob shnilých

Bojuje, nezná se

Jde po našich milých.

Dlouho se, koupal se

Ve zvratkách, v žluči

Zaběhl se, ztratil se

V poplatkách duši.

V pevnosti bolesti

Když tenkrát prve

Okusil šílenství

Okusil krve

Moudrosti nezískal ni

V bláznivém chrámu

V místě kde postavil

Z lidských těl bránu.

Zde matka je šílená

Mrtev je otec.

Milosti slíbená

Máš zahnutý hrotec.

Listí je spadané

Když spící jsou stromy

Udeří neštěstí

Spanilé hromy.

Líbezně kráčejí

Krok vede krok

Ztrácí se za hory

Jak loňský rok 

__________________

S  m  r  t

Zlomená duše tiše kvílí,

Po téhle cestěještěchvíli.

Ještě chvíli půjde vpřed

Tohle bytí je jak vřed.

Tohle bytí je jak mor

Už nepomůže žádný vzdor.

Tělo hnije a krav teče

Už nemodlím se nikdy v kleče.

Bůh už opustil mou planetu,

Můj život už jen v přeletu.

Táta křičí, matka sténá

Mně od huby jde bílá pěna.

Jed já sám si namíchal

Už nemám kam bych pospíchal.

Život přežít, život žít

Prosím já užnechci hnít

Najít smysl, najít původ

Najít existence pravý důvod

Co tu dělám a proč tu jsem

Od mládí prodírám se humusem

Odpadem světa a jeho špínou

Snad dojdu pokoje pod černou hlínou

Pod tou hlínou kam mě vloží

V mrtvém těle se červi množí.

V těle množí, masem hýbaj

Smutnou píseň jen si zpívaj

Zní mi v uších a nic dál

Tuhle bitvu jsem hold nevyhrál 

__________________

Snění

Hej, člověče

Chraň si svoje snění

Vždyť je to tvé největší

a nejcennější jmění.

Je to tvoje svoboda

Její pravá podoba

Jiná svoboda již není

Než tohle tvoje snění.

Vždyť ikdyž máš 

Moc špatný den

Tak pak uklidní 

Tě krásný sen.

Sen to je tvůj 

Vlastní svět

Chceš být ptákem? 

No tak leť!

A když někdy noční můra

Tak co, nic to není.

Prostě jenom jednoduše

Procitneš ze zlého snění.

Naše místo k tomu žití

To je prostě peklo

Avšak v noci, během spánku

Vysvitne ti jasné světlo.

Světlo jasné, jenom hřeje,

Sen, ten tvému štěstí přeje.

Tak co? Pochopils?!

No tak přec, člověče

Chraň si svoje snění

Vždyť teď víš

Že je to tvé

Nejcennější jmění.

__________________

Poslední

 Život máme

Jenom jeden

Umíráme 

Hadím jedem.

Umíráme

Já to vím

Nad svým hrobem

Často bdím.

Hrob si kopu

Žíly trhám

Do temné jámy

Teď se vrhám.

Do jámy temné

Bez konce

Dnes zapíši se

V kolonce.

V kolonce mladých

Úmrtí

Už nesetkám se 

S nechutí.

Ikdyž možná

Co já vím

Co po smrti

Je nepovím

Možná takhle,

Možná tak

Však zpátky už

Nejede vlak.

Rozhodnutí 

Nelze vrátit

Tak promysli 

Zda život

Zkrátit.

__________________

NECELÁ

Jen tma plní řádky

Vše skryto jest papírem

Tvé přelety planetou

Pouť zatuchlým vesmírem

Věčnost v trvání zoufalém

K obzoru upřen pohled

život nehnutý, dlouhý jest

Z biče krvavý dohled

Ticho stává se sonátou

Chladný příkrov je noci

Zde ve vichru vzpomínek

Zlomený propadáš moci

Té v nicotě vládnoucí

Černým zbloudilým duším

Již marné je vzpouzet se

Skrýti nedá se smrtícím kuším 

__________________

POMSTA

Krev za krev

Máš proč žít

Msta žene tě vpřed

Radikální masakr

Více než-li klít

On zranil tvoje blízké

Ztrestat ho musíš hned

Ukaž mu své pudy nízké

Nečekej a znič ho hned

Krev za krev

Máš proč žít

Msta žene tě vpřed

Genocida národů

Z falše, zrady musíš blít

Sraž ho k zemi kladivem

Nešetři ho v tento čas

Ať ví že není nevinen

Utni údy, zlom mu vaz

Barbarská pomsta

Sekera od krve

Jen ničit a zabíjet

Smrt nevidí poporvé.

Jen zákon krve ho provází

City zhoubné nehledá

Mrtvolný zápach

Stín smrti, života ti neschází

Pomsta, zloba, nenávist

Jeho sekera od krve

Bez smilování, soucitu

Smrt nevidí poprvé

 ____________________ 

   Z      I      E 

____________

 T  e  m  n  o  t  a

Temnota, smrt, samota a spasení

Stíny v duši, bolest v srdci

Ponurost, zatracení.

Utrpení v lidském těle, jak chladný

Kámen tíží.

Nářek noci, stezky temnot, nevíš

Kudy kroky míří.

Zběsilost, ke skonu spěch

Šílenství se mísí s hněvem.

Putuješ mrtvou krajinou, vše

Je uvězněno chladným ledem.

Umřel si již nespočetkrát, však

Smrt stále nepřichází

Věčný život, bloudíš sám

Nikdo tě žalem neprovází.

Rudé avšak chladné rty

Polibek smrti přináší

Nestáls o něj, netušil si

Co dar temnot obnáší.

Stříbrná luna, slunce noci

Chladný společník tvého prokletí

Vždy procitáš v tu hodinu

Kdy noční ptáci do soumraku se rozletí.

Procházíš dobou, dlouhým věkem

Čas pro tebe mrtvý jest

Na věčné pouti slunce nesvítí ti

Nýbrž nebo plné hvězd.

Odsouzený, zavržený, na věky věků

Sám uvězněný ve světě.

Pocity prázdné, nic nezůstalo,

Jenom touha po vendetě.

Řídnoucí vzpomínky na dobu

Kdy vše jinak bylo

Památka na časy

Z kterých již nic nezbylo

Teď jsi však plný neřesti

Smyslu zbavený

Ve víru nekončící bolesti

Zlobou opojený.

___________________

P r o p a s t 

Hladovící propast

v prázdnotě civý

jiždlouho jsem

nebyl mladý a živý

Ploužím se propastí

touživ k bohu nahoru

ďábel v ústí vrazivše

neprodyšnou závoru

Sycena smutkem mím

vněbolestí tvořená

pohnuti nelze jí

natož by zbořená

Bláhová naděje, není té

mocnosti, která jí strhne

S šílenstvím smířiv se

když hra v úděl se zvrhne

Nebýt té zrůdnosti přesto

změny jen stěží dojde

To dříve života jiskra

v oné temnotě pojde

Tu zbytečné naříkat

vnímat přidělený osud

Nelze vše změnit

jen žít jako dosud

__________________

M  i  l  o  s  t

Štěstí mívat, nudou zívat

Často také na smrt kývat.

Roztržení, přetržení,

Život ze snu vytržení.

Takhle, jinak, často tak

Nepoletím do oblak.

Řeky, louže, kapky moře

Každý nese svoje hoře.

Modrá, černá, zlá a žlutá

Moje hlava prázdná dutá.

Otec, matka, dcera, syn,

Seru na to, pouštím plyn.

Život ve snu, život v touze

Můžeš myslet, klidně dlouze

Život změníš, nápad najdeš

Pořád stejný, smutkem zajdeš.

Jak v plynový komoře,

společnost tě dusí

Pár let venku z lůna matky

a svět se ti zhnusí.

Támhle vlk a kojot tady

Smrti krásná tvoje vnady

Milostivá, spravedlivá

Na každého máš svůj čas

Už tě cítím, už se blížíš

Za rohem slyším slabý hlas.

Pomalu sílí, v uších duní

Už se táhne, těžce funí

Studený pařát, již se dere

A můj život, s klidnou tváří

Pomalu si bere. 

__________________

Otázky

Proč žít,

Proč umírat

Proč ztrácet,

Proč zavírat

Žít ještě,

Umřít snad

Temný smutek,

Hnusný chlad.

Dá se něco,

Já už nevím

Dá se něco,

Snad ti povím.

Pročpak takhle,

Pročpak ne

Asi tohle,

Asi ne.

Umřít rychle,

Dlouho žít

Život ztrácet,

Často pít.

Nějak dožít,

Z okna pohled

Někde zavřít,

Přísný dohled.

Život na dně,

Život v rauši

Žití takhle,

Místo v poušti.

Ležet v nebi,

Sedět v hrobě

Všechno chcípá,

Mám to v sobě.

__________________

Pohřeb

Daleko života 

A smrti blízko

Proč jen jsem musel 

Klesnout tak nízko

Klesnout tak nízko

A víš se nevrátit

Zkuste mi někdo 

Můj názor vyvrátit

Hraji si s mincemi 

Nemyslím na nic

Ve zmateném světě 

Jsem jako panic

Nejistý, nervózní 

Trochu se bojím

Čím svojí duši, 

Čím jí napojím.

Duše je prázdná 

Jak tento kraj

Zahrej mi píseň

No tak už hraj

Píseň tak ponurá

Píseň tak smutná

Tiše pláču

Však ona je nutná.

Veselé písně 

Na pohřbu nejdou

Počkám až nástrojům 

Akordy dojdou.

Akordy dojdou

Někdo snad zavzlyká

Než mé studené tělo

Plamen si spolyká

Plameny nebolí

Život bolestivý bývá

Všichni už odešli

Jen strom se tu kývá. 

__________________

Sbohem

Jsem zavřen v temné

místnosti bez světla

Cítím se jako kdyby část

mně někam utekla

Polibek, poslední dotek a už jen

pohled přes sklo

Krutý běh času a v očích mích

pár slz se tiše zalesklo.

Mávám, ty odjíždíš a já

jen se smutnědívám

Pomalu odcházím, jdu a ve vichru vzpomínek

malátně se kývám.

Ulehám do postele a místo

vedle mě je prázdné

Když jsi tu byla, připadalo mi to

tu tak strašně krásné

A teď?

Teď jsem zavřen v temné

místnosti bez světla

A cítím se jako kdyby část

mně někam utekla. 

_________________

ODCIZENÍ

V prázdném hnití

Teď tvoje bytí

Do bezvýznamna

Zaniká…..

Vytušená bolest

Mrazivě ke kostem

Proniká

Ztrácíš se v nicotě

Krev v žilách chladne

Rozluč se s obzory

Život pozvolna vadne

Oči do tmy vpíjíš

Však nezahlédneš naději

Svůj kousek štěstí

Opět míjíš, teď

Snad i v pekle

Bys byl raději

Po smrti prahneš

Klidu nezná svět

Ztratils vše, sám nevíš

Proč…..snad jen pro

Pár hloupých vět